Pod povrch - 9.

30. july 2013 at 18:17 | N. |  Pod povrch
No, od zítřka má teda být ta pauza, ale já už se vidím, že to stejně nevydržím, a nějaké články nachystané mám, takže asi bude pauza jenom oficiálě, mezitímco já tady budu all day, all night.
Minule jsem říkala, že tohle už bude poslední díl, ale znáte mě, nikdy nedodržím slovo. Trochu se to protáhlo, no. Takže až ten další bude poslední.
Ten obrázek je strašně kýčový, ale zase se tam úplně hodí, tak to snad není tak hrozné.

Už jenom dva dny, pomyslel jsem si, když jsem po náročném dni ulehal do postele. Ode dne, kdy se mi podařilo chytit koně a pak na něm jet, jsme každý den s Elisou trénovali to stejné. Pořád jen fyzická námaha, moje nervy byly nadranc. Večer jsme se jezdívali na koních projíždět do lesa. Nebyl to žádný trénink, i když něco společného to s tím rozhodně taky mělo. Celou dobu jsme si povídali, hodiny a hodiny. Elisa mi vykládala celou historii lidí, co tady žijí, mluvila o svém dětství, jak takhle taky trénovala a pak v tom byla docela dobrá (docela mi nepřišlo to správné slovo, spíš bych řekl neskutečně dobrá), a já jsem jí na oplátku odpovídal na otázky o tom, jaké to je, žít ve světě Na povrchu, jak tomu říkali.
Usnul jsem. Byl jsem docela unavený, takže mi to netrvalo dlouho.
Z ne zrovna tvrdého spánku mě probudilo zmáčknutí kliky. Lekl jsem se a překvapilo mě, že do mého pokoje potichu vešla Elisa.
"Eliso?" zašeptal jsem, "Děje se něco?"
"Já…promiň. Ale potřebuju ti něco říct, dřív, než nastane ten osudný den." Sklopila oči.
Posadil jsem se na posteli a udělal jí místo, aby si taky mohla sednout. "A o co jde?" zeptal jsem se, když si sedla a opřela se o mě.
"Nevím, jak začít." Chvíli byla zticha, asi potřebovala nabrat odhodlání k tomu, aby mi řekla, co má na srdci. Z toho, jak se jí do toho nechtělo, jsem poznal, že to asi nebude něco, jako že se úkol ruší. "Ten úkol…mám ho za sebou taky," hlesla.
"Cože?" vyjekl jsem. Měl jsem dojem, že nic z toho, co jsem slyšel, vůbec neřekla.
"Taky jsem to musela udělat. Takže ne, nejsi první. Ale slíbili mi, že to nikomu neřeknou, tak to nikomu neřekli a ty jsi do toho měl jít s tím, že budeš první, kdo se o to pokusí, že nemáš šanci to zvládnout. Ale mně to přišlo vůči tobě strašně nespravedlivé, takže jsem ti to prostě musela říct. Chápu, že na mě teď budeš třeba naštvaný, nebudeš mi to věřit nebo nebudeš chtít, abych ti dál pomáhala. Tak trochu jsem to zpackala, ale doteď jsem prostě nenašla odvahu o tom mluvit." Z jejích úst se valila slova obrovskou rychlostí, takže jsem stěží chápal, o čem mluví. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem si všechno srovnal v hlavě.
"Ne, to ne. Chápu tě, i když…nevím, co si mám myslet o tom, že jsi ten úkol měla splnit. Proč?"
"To vysvětluje to, proč když jsme spolu jeli na koni, měli ti dva blbci kecy." Nadechla se a já byl připravený na vyprávění dlouhé historie.
"Když odešli mí rodiče na povrch, chvíli mě hlídala taková žena. Jmenovala se Lara, ale to teď není podstatné. Když se dobu nevraceli, rozhodlo se, že budu žít s ní, že se o mě bude starat, jako o mě pečovali rodiče. Odmalička jsem ráda jezdila na koních, jako vlastně všichni tady, takže jsem často utekla a šla jezdit. Jenže ona se o mě bála, takže když jsem chtěla jezdit jindy, než když jsem utekla, vždycky jela se mnou. A jednou… Strašně mě štvalo, že sedí za mnou, že nemůžu jet rychle, tak jsem ji chtěla odstrčit, aby se třeba jenom kousek naklonila, dál ode mne, nebo aby pochopila, že mě štve, aby slezla. Jenže ona se nedržela a jak jsem do ní vrazila, spadla. Normálně se svezla z koně. Nevěděla jsem pořádně, co mám dělat. Slezla jsem a snažila se ji zachránit, jenže ona se strašně moc bouchla do hlavy a na místě zemřela." Elise se po tváři skutálela slza. Muselo pro ni být strašné, mluvit o tom, ale stejně pokračovala. "Rozhodlo se, že za to musím splnit tento úkol, nebo že mě vyhostí. A to jsem nechtěla, takže jsem tak moc trénovala, až jsem byla schopná na jednorožce nasednout a jet. A zvládla jsem to. Od té doby jsem pořád u Levanty a u Lucy. Jsem jí vděčná za to, že mně dala šanci. A teď dala šanci i tobě a já jsem jí za to taky vděčná. Zvládneš to, protože ti ještě pomůžu. Neboj se, dokážeš to a budeš tady žít s námi." Přes slzy se na mě usmála. Netušil jsem, jaká je její historie. Vždycky mluvila o tom hezčím a nikdy se nezmínila o této části jejího života. Začal jsem si jí nějak víc vážit, začal jsem z ní mít větší respekt.
Objal jsem ji. Chvilku ještě trhaně dýchala, ale potom se uklidnila a pustila mě.
"Chtěla bych ti někoho představit." Vstala a natáhla ke mně ruku. "No tak, pojď a neboj se." Mluvila tónem, na jaký jsem u ní byl zvyklý, věřil jsem jí, že tentokrát to nebude mít nic společného s nepříjemnou dobou, kterou musela přežít. Vzal jsem její ruku do své a nechal jsem se táhnout na místo, kde měl dotyčný být.
Stáli jsme v tmavém lese. Skoro jsem neviděl kolem sebe, vedle sebe jsem zpozoroval jen lesknoucí se Elisiny oči, a když jsem se podíval před sebe, uviděl jsem zářivé světlo, které se sklánělo ke studánce, a vypadalo to, že z ní pilo. A nebylo to jen tak nějaké světlo. Dobrý den, Měsíční jednorožci, chtěl jsem říct.
"Tady je. Máme štěstí." Pozvedla hlavu a zašeptala nějaká slova, kterým jsem nerozuměl. Jednorožec zvedl hlavu a upřel na nás nádherné obrovské oči, které se v noční tmě stříbrně leskly.
"Měsíční jednorožec?" připadal jsem si jako ve snu. Užasle jsem na něj hleděl a nebyl schopen sklopit oči. Elisa mě držela za ruku a pevně ji stiskla, když se na mě upřeně podíval.
"Měli bychom zase jít. Včera jsem u něj taky byla. Řekla jsem mu, že jsi můj přítel, že se k tobě má chovat tak, jak se choval ke mně. Že se má snažit ti pomoct," zašeptala. Přítel?

"Tak…jo, dobře." Odpověděl jsem, pořád ještě užaslý. Elise to dalo hodně práce, aby mi od něj odvrátila hlavu a odtáhla mě pryč.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Smajlík Smajlík | Web | 30. july 2013 at 20:44 | React

Ja už som hviezdu videla padať veľakrát, ale včerajší deň by som si rada uchovať v pamäti. Neviem, ale niečím mi proste prišiel iný, taký magickejší, alebo mi možno už načisto hrabe, ktovie :)

2 mrspapi mrspapi | Email | Web | 31. july 2013 at 8:08 | React

je to naprosto úžasné ! jdu na předchozí díly!

3 Kath(Horalka) Kath(Horalka) | Email | Web | 31. july 2013 at 9:18 | React

Dokonalý!! Škoda, že bude příští díl poslední :(

4 Rai. Rai. | Web | 31. july 2013 at 19:37 | React

Úplně toho jednorožce vidím. Vůbec by mi nevadilo s něčím tak nádherným umět komunikovat. A ještě ke všemu na něm jet. To je můj sen! :D
Miluju knížky (v tomhle případě povídky), do kterých když se začnu, tak si přesně dokážu představit, jak dané postavy vypadají. A toho jednorožce mám prostě před očima, ikdyž ho tady nepopisuješ. a jinak jsem naprosto normální :DD
Moc hezký díl.. Asi bych měla velké nervy, kdyby mě čekala jízda na takovémhle zvířeti :)

5 Smajlík Smajlík | 1. august 2013 at 8:31 | React

Uznávam, možno je to trošku čudné, ale tak pre fanúšikov Pottera myslím, že nič nezvyčajné. Koniec koncov, žijú tým, takže je to pre nich asi celkom normálne? Každopádne, aj on si zaslúži aspoň aké také blahoželanie :)

6 Claire Drayen Claire Drayen | Web | 1. august 2013 at 13:04 | React

Jo, ten obrázek jsi vystihla úplně přesně.
Hodně mě to překvapilo, to s Elisou, musela mít příšerný pocit viny. A už jí mám radši, předtím mi nebyla moc sympatická, ale teď je najednou taková milá a tak... :D Hádám, že o byl záměr.
Ráda bych toho jednorožce taky viděla, musel to být úplně úžasně skvělý pocit.
Dostalo mě to "Dobrý den, Měsíční jednorožci, chtěl jsem říct." :D
Už se budu těšit na další díl, určitě se mu už po Lucy stýská.

7 Hani | bevintage.blog.cz Hani | bevintage.blog.cz | Web | 2. august 2013 at 10:00 | React

Líbí se mi, že to píšeš jako kluk. :)
Nějak nedokážu vymyslet, jak by měl měsíční jednorožec vypadat. Na mojí představivosti budu muset zapracovat. :)
Hrozně mne zaujal ten námět. Proč všichni vymýšlíte budoucní trháky hodné rowlingové a já nevymyslím nic? :D

8 nikka nikka | Web | 2. august 2013 at 12:43 | React

Závidím ti tu fantazii! Jak to všichni děláte sakra?! :D
Mimochodem, opět perfektní. Škoda, že příště bude poslední díl:/

9 Jass Jass | Email | Web | 3. august 2013 at 19:56 | React

Nella *nechcem-tu-zverejňovať-tvoje-priezvisko-aj-keď-by-to-malo-väčší-efekt*!!! Toto mi nerob! Prečítala som si ôsmy a deviaty efekt a mám tu seriózne feels záchvaty. Dúfam že ten posledný diel bude dlhší, lebo ešte musíš dať Elisu a jeho dokopy, musí zvládnuť jazdu na jednorožcovi a všetko... :D FEEELS. Nell, vážnovážne je to dosť dobré. Páči sa mi to. Ale jedna vec mi vadí. LEN DESAŤ DIELOV?! Chceš ma trápiť. Ja to viem. :D

V predošlom článku, "Little pause never killed nobody" si písala že nevydržíš bez FB obrázkov. Kedysi by som ťa nechápala. Teraz ti dávam virtuálnu highfive. Nakazila si ma, dievča. :3

Takže ešte raz, PP som si naozaj obľúbila. Myslím, že mi to bude chýbať. :|

PRESNÉ! Dobrovoľne zomrieť. Ale Aréna by za to určite stála! :3 A hlavne.. Caesar. A to jedlo. Architektúra. Kostýmy. Hodiť do Snowa rajčinku. Vieš o tom, že som vpodstate objavila spôsob, akým sa to dá dosiahnuť?! Nie úplne, ale tak trochu. :DDD
Ty moja nešika. :) Muselo to byť zaujímavé. o.O Ale - zabijte ma, dievčatá z Teamu Peeta, do ktorého patrím aj ja - musím priznať, že aj Finnick a jeho cukor znejú lákavo. :D
Za to, čo by som urobila s Jaceom, ehmmmmm. Neručím. If you know what I mean. ;) Ja viem, že som úchylná, ale... napadá ťa pri tomto nejaká myšlienka, za ktorú by si nemusela ísť na spoveď?! : http://medias.gifboom.com/medias/t_ba2b932eba394b289d1553b8e2bfdf3b.jpg aaaaah.
Neeell, ďakujem :) Ale musím priznať, že keby som si mala vybrať jedno z troch prianí, neviem, či by som nebola sobecká a nevybrala som si reálne nahliadnuť do sveta kníh... :3

Vieš ako mi chýbal ten tvoj dokonalý blog?! :o prídem sem a je tu, že nebudeš aktívna. http://images.wikia.com/dragonball/images/a/a7/Draco-malfoy-facepalm.gif

10 TeSs / safe-sound TeSs / safe-sound | Web | 5. august 2013 at 12:02 | React

Je to úžasný jako všechny díly téhle dokonalé povídky, kterou jsem si zamilovala.
Vím jak to musela mít Elisa těžšké mu to všechno říct.
Já nechci aby další díl byl poslední :(

11 Jamie Jamie | Web | 6. august 2013 at 21:03 | React

ahoj,tady Jacqueline z lollipop006:)
no to je zajímavý,ty se přestěhuješ z blogspotu na blog a já z blogu na blogspot!:D

12 Sherry Sherry | Web | 13. august 2013 at 18:41 | React

Krásné, ale neber to jako kritiku,jen mi to nic neříkalo, ale myslím že to bylo díky tomu že ses opravdu hodně rozepsala do podrobností,každopádně i tak se těším na další díl ;)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement